Dite = dospeli kreteni
Tak jsem byla na návštěvě. Už je to teda delší doba, ale určitý pocity si uchovávám. Moje sestřenka má malou holčičku. Je to úžasnej mrňous, kterej mě baví. Na druhou stranu nechápu, jak může malé dítě udělat s dospělých v nejbližším okolí úplný paka. Šišlání je samozřejmě odvěká záležitost a snažím se s ní smířit. I když to absolutně nechápu. Vždyť to dítě stejně neví, co říkám. Natož co šišlám. Co z něj asi může vyrůst, když na něj donekonečna budou všichni šišlat? No, aspoň mají logopedi práci.
Co mě však totálně dostalo bylo bafání. Když jsem si mojí prasestřenici chovala, všichni mi vysvětlovali, že mě vlastně nevidí. Akorát vnímá obrysy, ale nedokáže mě ani zaměřit. Přišlo mi to logické, když ji byli asi dva měsíce. A najednou se jich sejde víc najednou a všichni dostanou bafací záchvat. Pokaždé když někdo z nich prošel kolem sedící holčičky schoval se za nějaký nábytek a začal: "No, kde je teta (babička, prababička, strejda apod.)? Kam to zmizela? Najdeš ji?" Jimi vyhlédavaný objekt na ně samozřejmě absolutně kašlal a většinou koukal úplně jinam. Ale mým jindy celkem normálně uvažujícím příbuzných, to nejspíš přislo nesmírně zábavné a tak to dělali pořád dokola.
Poslední věcí, která mě zaujala rozhovory s mrňousem. Každý rozhovor totiž končil větou. Viď, ty prcku? Jen se těš, tohle tě čeká taky..Bla, bla, bla... Deset minut monologu, který je evidentně bavil.
Vždycky jsem si přála se podívat do opravdového blázince. Tak jsem tam tak seděla a smála se. Protože tohle už nemá cenu ani nahlas komentovat.